|
|
Vliv suplementace na somatické parametry
Kostikidou, Marianthi ; Kinkorová, Ivana (vedoucí práce) ; Heller, Jan (oponent)
Autor: Bc. Marianthi Kostikidou Název: Vliv suplementace na somatické parametry Cíl: Hlavním cílem této práce je zhodnotit efekt využití suplementace Tribulus terrestris po dobu 60 dn na vybrané somatické parametry u zdravých muž . Metody: Tato práce byla ešena formou analyticko-experimentálního dvojit zaslepeného experimentu. V teoretické ásti práce bylo erpáno zejména z elektronických zdroj v anglickém a eském jazyce. Praktické ásti se zú astnili probandi mužského pohlaví ve v kovém rozmezí 18-35 let, kte í byli náhodn rozd leni do experimentální (TT1) a kontrolní (TT2) skupiny. Sledovány byly základní antropometrické parametry (výška, hmotnost, obvodové rozm ry, kožní asy) a t lesné složení pomocí bioelektrické impedance (BIA). Statistická analýza dat byla hodnocena pomocí ANOVY. Hladina významnosti byla nastavena na 0.05. Výsledky: U skupiny TT1 došlo k významným zm nám p edevším u antropometrických parametr . Zm ny t lesného složení u BIA nebyly statisticky významné. Statisticky významné zm ny u TT2 byly zaznamenané u antropometrických m ení i BIA. U obou skupin mohou být zm ny dány vlivem r zných faktor . Klí ová slova: ergogeny, výživové dopl ky, tribulus terrestris, testosteron, kaliperace, t lesné složení, bioelektrická impedance
|
|
|
Comparison of the determination of hormones (Follicle stimulating hormone, Luteinizing hormone, Prolactin, Testosterone, Progesteron) by two analytical systems. Converting accredited method and its verification.
Kucejová, Soňa ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Mrízová, Iveta (oponent)
Analytický systém ARCHITEC i2000SR bol verifikovaný podľa požiadaviek laboratória ÚLBLD VFN a 1. LF UK v Prahe. Ako výkonnostné parametre verifikácie analytických postupov pre testosterón, progesterón, luteinizačný hormón, folikuly stimulujúci hormón a prolaktín boli vyhodnotené opakovateľnosť, medziľahlá precíznosť a neistota merania. Namerané výsledky kontrolných vzoriek Lyphochek sa zhodovali s hodnotami, ktoré uviedol výrobca. Opakovateľnosť: variačné koeficienty testosterónu pre Lyphochek 1 6,81%, pre Lyphochek 3 6,40%, progesterónu 2,4% a 1,8%, luteinizačného hormónu 5,38% a 1,89%, folikuly stimulujúceho hormónu 5,12% a 3,24%, prolaktínu 1,45% a 1,83%. Medziľahlá precíznosť: variačné koeficienty testosterónu pre Lyphochek 1 6,02%, Lyphochek 2 3,60%, Lyphochek 3 3,07%, progesterónu 7,9%, 4,9% a 5,8%, luteinizačného hormónu 4,50%, 5,51% a 5,83%, folikuly stimulujúceho hormónu 4,00%, 3,72% a 4,87%, prolaktínu 4,60%, 4,20% a 5,00%. Neistota merania: testosterón 6,02%, progesterón 7,9%, luteinizačný hormón 5,83%, folikuly stimulujúci hormón 4,87%, prolaktín 5,00%. Analytický systém ARCHITECT i2000SR bol porovnaný s dovtedy používaným systémom ADVIA Centaur, aby sa zistilo či je možné previesť metódy Centaur Testosterón, Progesterón, Luteinizačný hormón, Folikuly stimulujúci hormón a Prolaktín na systém...
|
|
|
Hormonální kontrola samčího sexuálního chování u plazů
Schořálková, Tereza ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Bezpochyby nejdůležitější hormon, který ovlivňuje typické samčí sexuální chování je testosteron, ovšem i další steroidní hormony jako je dihydrotestosteron, estrogeny nebo progestiny se mohou uplatňovat v této regulaci. Podle teorie organizace a aktivace testosteron působící během ranného ontogenetického vývinu má organizační účinek na chování v dospělosti a toto chování je pak spouštěno vlivem aktuálních hladin hormonů. Navíc existuje ještě hypotéza dočasné organizace, která by mohla změnit náhled na dosavadní výsledky. Základní dělení hojně používané u plazů je dělení podle průběhu steroidogeneze a gametogeneze do skupin s asociovanou nebo disociovanou reprodukční strategií, ale toto rozdělení je jen uměle vytvořené. Tato literární rešerše shrnuje dosavadní poznatky o hormonálním ovlivnění samčího sexuálního chování u plazů a kriticky rozebírá nejčastěji používané metodiky.
|
|
|
Biologické a s biologií související koncepce agrese se zvláštním přihlédnutím k její hormonální regulaci.
Bradáč, Ondřej ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent)
Agrese je fenoménem, jemuž je v biologické literatuře věnována zejména od počátku 20. století značná pozornost. V této práci jsou sumarizovány rozdílné přístupy k problematice, s nimiž se na poli biologie lze setkat. Zostřená pozornost je věnována teoretickým koncepcím agrese, zejména pak koncepcím nahlížejícím problém agrese z evolučního hlediska, a dále výzkumům na poli hormonální regulace agrese s důrazem na úlohu hormonu testosteronu a jednotlivé hypotézy stran jeho vzájemného vztahu s chováním. Empirická část práce je věnována ověřování předpokladů challenge hypothesis stran vztahu mezi testosteronem a agresivním jednáním. Signifikantní nálezy empirické části práce poukazují k existenci spojitosti mezi bazální hladinou testosteronu a sklony k agresi a k negativnímu vztahu mezi bazální hladinou testosteronu a vzestupem jeho hladiny v reakci na kompetitivní situaci.
|
|
|
Neinvazivní měření steroidních hormonů a vliv hormonální manipulace na chování gekona Paroedura picta
Matušková, Lucie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fraňková, Marcela (oponent)
Působení hormonů je součástí života všech živočichů. Jedná se o látky ovlivňující nejen fyziologické změny v organismu, ale i jeho chování. Předmětem zájmu této práce jsou dvě hlavní skupiny steroidních hormonů: glukokortikoidy a androgeny. Glukokortikoidy se aktivují během stresové zátěže. Jejich hladiny je možné měřit neinvazivními metodami, které mají celou řadu výhod. Tu nejpodstatnější přestavuje absence zpětné vazby při odebírání médií pro enzymovou analýzu. Jelikož se neměří přímo fokální hormony, ale jejich metabolity, je třeba tuto metodu nejprve validovat. Tato práce popisuje postup při validaci neinvazivního měření u madagaskarského gekona (Paroedura picta). Pro ověření funkčnosti metody byl aplikován ACTH test: zvířatům byla aplikována látka Synacthen Depot, která by měla zvyšovat hladiny glukokortikoidů v krvi. Bohužel stanovení hladin metabolitů glukokortikoidu neprokázalo předpokládaný nárůst a nepodařilo se tedy validovat metodu neinvazivního měření stresových hormonů. V druhé části práce je věnována pozornost behaviorálním efektům jednoho z nejdůležitějších androgenů - testosteronu. U několika jedinců (samců i samic) gekona byly provedeny hormonální manipulace. Výsledky odhalily rozdíly v sexuálním chování mezi experimentálními skupinami. Oproti tomu na agonistické chování neměly...
|
|
|
Hormonální kontrola samčích znaků u gekončíka nočního, Eublepharis macularius
Schořálková, Tereza ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Obecně se věří, že přítomnost samčích znaků je regulována androgeny. Tato práce je zaměřená na odhalení vlivu testosteronu na samčí znaky u gekončíka nočního, Eublepharis macularius. K manipulaci s hormonálním stavem již dříve kastrovaných samců a intaktních samic byla použita neinvazivní metoda kožní aplikace směsi rostlinného oleje a testosteronu. Tato metoda se ukázala být efektivní variantou k hojně používaným hormonálním implantátům. Manipulace byla úspěšná, u obou skupin byl patrný nástup samčího sexuálního chování. U samic trval tento nástup déle, ale obě skupiny byly schopné předvést všechny součásti tohoto chování. Dále se podařilo zjistit, že v rozporu s rozšířeným předpokladem samčí sexuální chování přetrvává u obou manipulovaných skupin ještě několik týdnů po snížení hladin testosteronu. Tyto výsledky přináší další důkazy o možném mechanismu dočasné organizace samčího sexuálního chování testosteronem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mechanismy vztahu melaninového zbarvení a behaviorálních syndromů u ptáků
Nacházelová, Martina ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Melaniny patří u ptáků mezi nejběžnější pigmenty deponované do peří. Jelikož melaninové zbarvení vykazuje variabilitu v intenzitě a rozsahu, běžně se mu přisuzuje funkce maskovací a mechanická, zpevňující strukturu peří. V poslední době se však ukazuje, že úroveň melaninového zbarvení bývá korelována s mnoha fyziologickými a behaviorálními znaky a melaninovému zbarvení se začíná přisuzovat významná signální role. Důvodem korelace melaninového zbarvení s behaviorálními projevy je pleiotropní účinek genů regulujících melanokortinový systém a fyziologický účinek hormonů testosteronu a kortikosteronu během melanogeneze. Tato práce popisuje jak genetické a fyziologické aspekty a mechanismy vztahu melaninového zbarvení a behaviorálních syndromů u ptáků, tak na základě dostupných studií shrnuje, že u několika druhů ptáků se prokazuje signální funkce melaninového zbarvení a ornamentu, který je často korelován s vyšší agresivitou a tím i dominancí, sexuální aktivitou, lepším zvládáním stresu, "fast" strategií exploračního chování, větší odvahou při prozkoumávání nových objektů a prostředí a ovlivňuje také rodičovské a antipredační chování. Přestože je tomuto tématu u ptáků věnována čím dál větší pozornost, je nutno poukázat na nutnost se v budoucnu zaměřit zejména na druhy s výrazným pohlavním...
|
|
|
Změny hormonálních hladin u basketbalistek a jejich souvislost s emociálním naladěním a výkoností.
Zikánová, Tereza ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Hroníková, Linda (oponent)
Překládaná práce se soustředí na ženskou kompetici u basketbalistek hrajících nejvyšší soutěž České basketbalové federace. Hormonálními reakcemi na prohru a výhru se zabývala již řada studií, většina z nich však byla prováděna zejména na mužích. Našeho výzkumu se zúčastnilo 29 hráček, u kterých byly na základě slinných vzorků určeny hladiny testosteronu a kortizolu ve třech fázích sběru: bazální stav, před utkáním a po utkání. Ve všech fázích sběru bylo zároveň zjišťováno emocionální naladění respondentek. Po utkání hráčky vyplnily dotazník týkající se jejich subjektivního hodnocení výsledku utkání. Zároveň byly využity statistické záznamy z jednotlivých utkání, které vypovídaly o objektivní užitečnosti hráček. Veškeré výše zmíněné proměnné byly zkoumány ve vztahu k hladinám testosteronu a kortizolu. Výsledky odhalily, že hladiny kortizolu reagují na výsledek soutěže, kdy u prohraných hráček dochází po utkání k signifikantnímu zvýšení hladiny tohoto stresového hormonu. U vítězek dochází pouze k mírnému nárůstu hladiny kortizolu. Hladiny testosteronu nijak nereagovaly na výsledek soutěže. Bylo však zjištěno, že hráčky vítězného týmu měly celkově ve všech fázích měření vyšší hladiny testosteronu než jejich soupeřky. Rozdíl mezi vítězkami a prohranými hráčkami však nebyl ani v jednom případě signifikantní. Po...
|
|
| |
|
|
Hormones and Competitive Behavior
Sýkora, Zdeněk ; Cingl, Lubomír (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent)
Cílem této práce je přispět do výzkumu ohledně biologických základů důležitého ekonomického chování. Finanční trhy se mohou stát velmi nestabilním prostředím z mnoha důvodů, jako jsou například hormony obsažené v našem těle. Především se zabýváme vlivem bazálního testosteronu a kortizolu na ochotu soutěžit a riskovat. Také se zaměřujeme na interakci těchto hormonů, která se obvykle označuje jako dual-hormon hypotéza, protože dosud nebyla dostatečně analyzována a replikována. Data jsme získali z kontrolovaného laboratorního experimentu s 96 vysokoškolskými studenty. Naše data jsou genderově vyvážená, tudíž na rozdíl od ostatních můžeme také zkoumat genderové rozdíly ve vztahu k soutěživosti a riskování. Dle našich výsledků, nemůžeme potvrdit, že vyšší testosteron zvyšuje ochotu soutěžit u mužů, oproti většině současné literatury. Navíc dokonce vyšší hladina testosteronu snižuje soutěživost, ale pouze u žen. Dále naše data ukazují pozitivní efekt 2D:4D poměru u žen a negativní efekt dlouhodobé úzkosti u mužů ve vztahu k soutěživosti. Existují také výrazné rozdíly mezi pohlavími v soutěživém a rizikovém chování. Nemůžeme však potvrdit dual-hormon hypotézu ve vztahu k soutěživosti. Zjistili jsme ale významnou podporu pro dual-hormon hypotézu ohledně riskování u žen a s negativním vlivem testosteronu na...
|
host ::
RSS.